Vždycky jsem věděla, že můj šéf má nějakou divokou stránku, a když mě požádal, abych mu pomohla obléknout jeho oblek, neodolala jsem nutkání předvést své pohyby. Byla jsem tak zaneprázdněná snahou dělat svou práci správně, že jsem úplně zapomněla na poslední přání svého šéfa. Ale když mě konečně přistihl na chodbě, věděla jsem, že mu to musím vynahradit. Tak jsem ho vzala do jeho kanceláře a nechala ho převzít kontrolu. Byl tak do toho a já si nemohla pomoct, ale taky jsem se rozpálila. Zanedlouho jsme byli oba nazí a připraveni jít na věc. Šukal mě tvrdě a rychle a já milovala každou vteřinu. Byla to rychlovka, ale připadalo mi to jako věčnost. Asi můj šéf měl nakonec opravdu nějakou divokou stránku.
