Beverly, služebná s ohnivou touhou, se ocitá sama v domě a touží po intenzivní rozkoši. Její ruce zabloudí k roztrženým černým punčocháčům, jedinému, co ji dělí od tepla pokožky. Neodolá nutkání dotýkat se sama sebe, hladit svou pulzující potřebu. Její prsty zkoumají každou skulinku, každou křivku, vyvolávají v jejím těle záchvěvy rozkoše. Ale to nestačí. Touží víc, potřebuje víc. Její oči se třesou k robertkovi na pultu, dráždivému pohledu, který slibuje konečné uvolnění. S ustrašeným očekáváním po něm sahá, prsty si přejíždí délku hračky. Myšlenka na to, že jím pronikne, naplní její prázdnotu, jí projíždí vlny vzrušení. Dělá to, její tělo se chvěje rozkoší, když jezdí na robertkovi, její sténání se rozléhá prázdným domem. Takto uspokojuje svůj neukojitelný chtíč, sama a nerušená, pokaždé.
